Přijdeš večer domů unavený, bez energie, s hlavou plnou práce. Víš, že bys měl něco dělat pro sebe, ale představa posilovny tě neláká. Běhání samotného tě nebaví. A tak to zase odložíš na „až bude víc času“.

Možná ale nehledáš jen cvičení, možná hledáš změnu.

Problém není v tobě

Není to o slabé vůli. Většina lidí selže proto, že cvičení vnímají jako další povinnost. Něco, co musí.

Tělo ale potřebuje víc než jen pár kliků doma. Potřebuje:

• silový trénink pro funkční sílu
• kondici, která ti dovolí zvládat běžný den bez vyčerpání
• prostředí, které tě vytáhne z rutiny

Co se změní, když začneš trénovat pravidelně

Lepší fyzička
Silový a kondiční trénink v kombinaci zlepší výkonnost celého těla. Zjistíš, že schody nejsou problém, že tě najednou méně bolí záda a že se cítíš pevnější.

Více energie
Paradoxně čím víc se hýbeš, tím víc energie máš. Pravidelný trénink zlepší spánek, regeneraci i schopnost zvládat stres.

Odreagování a čistá hlava
Hodina soustředění na pohyb funguje jako mentální reset. Po tréninku odcházíš s vyčištěnou hlavou a pocitem, že jsi něco zvládl.

Noví lidé a nové prostředí
Nejsi na to sám. Trénuješ ve skupině lidí, kteří mají podobné cíle – chtějí být fit a cítit se prostě dobře.

CrossFit není jen o výkonech nebo zvedání činek. Je to strukturovaný systém, který ti pomůže vrátit do života pohyb, energii a disciplínu. Nejde o to všechno dohnat během půl roku, jde o dlouhodobou udržitelnost.

Co můžeš udělat hned

1. Vyhraď si dva pevné termíny týdně jen pro sebe.
2. Přijď na úvodní konzultaci a zjisti, kde právě jsi.
3. Dej si 6 týdnů pravidelného tréninku a sleduj změnu energie i nálady.

Nemusíš čekat na ideální moment. Prostě jen začni a uvidíš, jaká změna tě čeká.

<< Zpět na seznam článků

Jak jsi na CrossFit narazila?

Hledala jsem nějaké cvičení, kam bych mohla chodit, trochu se vybít a odreagovat se. Jsem na rodičovské dovolené a když jsem začínala s CrossFitem, bylo dceři asi osmnáct měsíců. Nechtěla jsem žádnou posilovnu, zumbu, tabatu ani kruhové tréninky, tím už jsem si dávno prošla.
Na Instagramu jsem pak u někoho viděla, že dělá CrossFit. Do té doby jsem to vůbec neznala. Začala jsem tedy googlit, co a kde tady v Pardubicích je, a jako první mi vlastně vyjel váš gym.
Vybavuji si, jak jsem docela sebejistě a rozhodně nakráčela na tu úvodní konzultaci a byla jsem na sto procent rozhodnutá, že to budu dělat.

Co tě na cvičení nejvíc baví?

Baví mě zvedání, přemísťování a odhazování těžkých vah, je to fakt skvělý pocit. Pak mám ráda down upy a hrazdu, hlavně teď shyby.
Zamilovala jsem si i chození na core, což mi opravdu hodně pomáhá, protože střed těla je potřeba snad všude a u všeho. Jen ten pekáč buchet zatím ještě není vidět.
Jinak jsou ve výsledku skvělé všechny workouty, nevybírám si, na který půjdu a na který ne. Poperu se s tím, chtě nechtě. A hlavně, když mám kolem sebe fakt skvělý lidi, kteří se navzájem podporují, jde to samo.

Vidíš na sobě nějaký progres?

Určitě fyzička. Nebyla jsem už tolik zadýchaná, když jsem třeba šla do osmého patra s dcerou v náručí. Teď kolikrát po tréninku jdu ty schody do osmého patra ještě schválně 🙂
Pak přišla síla a svaly. Postava se postupně vypracuje. Já tu změnu na sobě viděla i lidi v mém okolí. Větší progres teď vnímám hlavně ve všech těch maximálkách, určitě na hrazdě, v klikách a také ve výdrži v planku, která je teď pro mě skoro za odměnu.

Jak ti CrossFit pomohl?

Pomohl nejen po fyzické stránce – člověk zhubne, nabere svaly a zlepší si fyzičku, ale pomohl mi i po stránce psychické a sociální. Mám větší sebevědomí, celkově lepší náladu a ráda podporuju ostatní k lepšímu výkonu.
To, jakou jsem si vybudovala disciplínu, odolnost a vytrvalost, se rozhodně pozitivně přenáší i do života mimo CrossFit.

Jaké byly tvoje začátky?

Po první onramp lekci jsem byla fakt vyděšená – doma jsem pak různá přemístění s osou trénovala v obýváku s koštětem, u toho jsme se všichni doma docela zasmáli 🙂
S hrazdou jsem měla zkušenosti třeba ještě z praktické maturity z tělocviku, kde jsem musela umět výmyk, nebo vyšplhat a podobně, to bylo naposledy, co jsem se s tím setkala. Samozřejmě ty první tréninky byly náročné, ale vím, že všechno nemůžu umět hned. Právě naopak mám ráda tu cestu.

Co děláš za práci?

Pracuji jako učitelka v mateřské škole při Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Jedná se o výchovně-vzdělávací činnost pro dlouhodobě hospitalizované děti, děti po operacích, po úrazech, děti s neurologickými problémy a podobně.

Co děláš jiného kromě CrossFitu? Jak ti v tom cvičení pomáhá?

Hodně času trávím s rodinou, ale občas si zacvičím i doma nebo se zúčastním nějakého běhu, aniž bych předtím pravidelně běhala. Například Běh proti rakovině nebo Běhánek – vždycky to uběhnu v klidu, bez toho, že bych byla úplně vyčerpaná, takže v tom mi CrossFit rozhodně pomáhá.
Navíc cvičím doma s obručí – hulahopkou, která váží jeden a půl kila – a bez posíleného core by to určitě nešlo.

Řekni nám něco, co o tobě moc lidí neví.

Toho je určitě víc, i když jsem celkem sdílná.
Ale třeba, že ráda poslouchám rap a mám funkční obourukost – umím psát oběma rukama 🙂

<< Zpět na seznam článků

Jak ses ke CrossFitu dostala, jak jsi na něj přišla?

Já jsem věděla, že CrossFit existuje, ségry přítel chodil, ale to už je dávno. Myslela jsem si, že to je pouze pro sportovce a silné povahy. Před pár lety jsem zjistila, že je CrossFit i tady v Pardubicích, tak jsem si řekla, že to zkusím a měla jsem to zkusit určitě dřív, už v tom roce 2008. Už jsem mohla dávno dělat ty muscle upy 🙂

Co tě na tom nejvíc baví? Co tě nejvíc zaujalo na CrossFitu?

Sice neumím ty muscle upy, ale mám ráda hrazdu, ta mě hodně baví. A pak takový ty tréninky alá kruháč.

Když jsi měnila posilovnu za CrossFit, jak bys to porovnala?

Na CrossFitu je to určitě zábavnější. Každá hodina je úplně jiná a taky je to náročnější. Kolikrát si během tréninku sáhnu na dno, ale pak mám radost, že jsem to zvládla. Je to náročný, ale jaký si to uděláš, takový to máš, nemusíš umřít u toho, když nechceš 🙂

Vidíš na sobě nějaký progres?

Mám daleko lepší fyzičku, neříkám, že jsem byla lazar, ale už se tak snadno nezadýchám a i svalově jsem na tom líp, zmizely špeky na břiše – i kamarádi si všimli. Každý začal cvičit, když viděli, že něco dělám, ale nejsou na tom tak dobře, protože nedělají CrossFit 😉 Co se běžného života týče, na lyžích už mě neoblej nohy, ani kolena. Mám pořád energii a cítím se dobře. Když někdy nejdu cvičit, tak jsem celá taková naštvaná, je to pro mě už rutina.

Co děláš za práci? A co jsi chtěla dělat jako malá?

Jsem lékař. Chtěla jsem být soudní psychiatr, protože jsem koukala na nějaký krimi seriál 🙂 Ale nakonec jsem skončila na neurologii.
Každopádně můj sen nebyl být lékařka, chtěla jsem být trenérka delfínů a taky barmanka, ale naši mě poslali na gympl.

Máš něco, co o tobě moc lidí neví?

Mám abnormálně vyvinutý čich – cítím úplně všechno, což v posilovně není úplně ideální 🙂

<< Zpět na seznam článků

Nový měsíc, nové boty, nové předsevzetí. Chvíli to funguje a pak přijde únava, práce, povinnosti. Motivace zmizí a s ní i tréninky. Tohle se děje neustále. Pokud se v tom poznáváš, problém není tvoje vůle.

Problém je, že stavíš pohyb na motivaci. Ta je nestálá. Přijde a odejde.

Motivace je emoce, která reaguje na náladu, stres nebo třeba počasí.

Co potřebuješ ty, je systém. Když víš, kdy jdeš cvičit, kam jdeš a co tě tam čeká, rozhodování zmizí. A právě rozhodování nám bere nejvíc energie.

Fungující systém má tři jednoduché pilíře:

1. Pevný čas v kalendáři. Trénink není „až bude čas“. Je to schůzka.

2. Jasný plán. Nepřemýšlíš, co cvičit. Někdo to udělal za tebe.

3. Odpovědnost. Trenér a skupina, která tě očekává.

V tu chvíli se mění perspektiva. Neptáš se, jestli se ti chce. Prostě jdeš. Stejně jako do práce nebo na schůzku. Výsledky pak nejsou otázkou motivace, ale času.

Začni hned tento týden:

1. Vyber si dva konkrétní termíny, kdy budeš cvičit. Zapiš je.

2. Zruš rozhodování. Najdi místo, kde dostaneš jasný plán.

3. Stačí přijít.

Nepotřebuješ víc motivace. Potřebuješ systém, který tě podrží i ve dnech, kdy se ti nechce. Pokud chceš takový systém vyzkoušet, objednej se k nám na úvodní konzultaci.

První krok je jednoduchý. Stačí ho udělat dnes.

<< Zpět na seznam článků

Možná už ses do posilovny někdy přinutil. Zaplatil permanentku, přišel párkrát… a pak to vyšumělo. Stroje, sluchátka, pohled do zdi. Bez energie, bez směru. A teď někde slyšíš o CrossFitu a říkáš si: Tohle asi nebude pro mě.

Tenhle pocit je naprosto normální.

Proč máš pocit, že nejsi „ten typ“

Většina lidí si CrossFit spojuje s:

• extrémní dřinou
• lidmi, co už jsou ve skvělé formě
• chaosem a soutěžením

Jenže realita v je drtivé většině případů úplně jiná.

CrossFit není o tom podat maximální výkon za každou cenu. Je o:

• pestrosti – žádná nuda, každý trénink je jiný
• individuálnímu přístupu – cvičíš podle svých možností, ne podle ega
• vedení trenérem – víš, co a proč děláš
• skupině – nejsi v tom sám
• postupném zlepšování – lepší kondice, větší síla, více energie, lepší postava

Můžeš začít naprosto bez ohledu na to, jak na tom jsi. Klidně bez kondice i bez jakýchkoli předchozích zkušeností. Stačí začít a postupně se zlepšovat.

Pokud tě nebavila klasická posilovna, je dost možné, že tě nebude bavit samotné cvičení bez kontextu. CrossFit dává tréninku smysl, strukturu a cíl. Neřešíš, kolik máš sérií. Řešíš, co dnes zvládneš a kam se můžeš posunout.

Co můžeš udělat hned teď

• Přestaň se ptát, jestli jsi „typ na CrossFit“
• Najdi gym, kde pracují se začátečníky
• Domluv si konzultaci

CrossFit není pro ty, co už jsou fit. Je pro lidi, kteří chtějí znovu cítit energii, sílu a radost z pohybu. Pokud váháš, je to často ten nejlepší signál, že stojí za to to aspoň zkusit.

<< Zpět na seznam článků

Začátek roku. Čistý diář, nová energie, chuť „tentokrát to udělat jinak“. Možná si říkáš, že chceš letos cvičit, líp jíst, mít víc času na sebe nebo konečně začít číst. Novoroční předsevzetí nejsou špatně. Problém není v nich. Problém je v tom, jak k nim většina lidí přistupuje.

Často si toho na sebe naložíme moc. Pět, sedm, deset cílů najednou. Všechny velké, všechny důležité. A pak přijde realita. Práce, rodina, únava. Ne proto, že bys byl slabý nebo nedisciplinovaný. Ale proto, že systém nefunguje. Cíl bez konkrétních kroků je jen přání.

Aby předsevzetí fungovalo, potřebuje tři věci:

1. Prioritu – raději jeden nebo dva cíle než seznam na lednici
2. Konkrétní akční krok – co přesně budeš dělat
3. Pravidelné připomínání – jinak to vyšumí

Příklad: „Budu víc číst“ zní hezky, ale nic neřeší.
„Přečtu 10 knížek za rok“ je lepší, ale pořád vzdálené.
„Budu číst 10 minut denně“ už je plán. To je zhruba 10 stránek denně. 300 stránek za měsíc. Jedna knížka měsíčně, aniž bys to řešil.

Úspěch nevzniká z motivace, ale z rutiny. Nepotřebuješ víc chtít. Potřebuješ si nastavit prostředí a chování tak, aby tě to k cíli přirozeně vedlo. Malé kroky, opakovatelné každý den, porazí velké plány, které odkládáš.

Zkus to letos jinak:

1. Vyber si maximálně 1–2 cíle, které mají největší dopad.
2. Ke každému napiš konkrétní denní nebo týdenní akci.
3. Dej si pravidelnou připomínku – jednou týdně se k cíli vrať a zeptej se: dělám ty kroky?

Novoroční předsevzetí mají smysl, pokud z nich uděláš proces, ne seznam přání. Začni malým krokem, který zvládneš i ve špatném dni. Právě ten rozhoduje. A pokud chceš letos zapracovat na pohybu, energii a zdraví, domluv si úvodní konzultaci nebo trénink. První krok je vždycky ten nejdůležitější.

<< Zpět na seznam článků

JAK SES KE CROSSFITU DOSTAL?

K CrossFitu mě přivedla Laura. Poté, co přestala hrát basket, začala běhat a přišla s tím, že by chtěla začít s CrossFitem. Hned jsem sem zavolal, začali jsme individuálními tréninky a pak pokračovali skupinovými.

CO TĚ NA CVIČENÍ NEJVÍC BAVÍ?

Nejvíc mě baví kondiční tréninky, které trvají třeba 20–30 minut, kombinace cvičení s vlastní vahou a se zátěží. Víc mě baví jednoručky než osa. Třeba devil pressy – ty mám rád. A nevadí mi ani angličáky. Ke Snatchi jsem si už cestu trošku našel, ale k Muscle Upu jsem se pořád nedopracoval.

V ČEM BYS ŘEKL, ŽE TI CROSSFIT NEJVÍCE POMOHL?

Zpátky jsem získal sílu a vytrvalost, které jsem měl dřív, když jsem intenzivněji běhal. Loni jsem si vyzkoušel půlmaraton bez jakékoli specifické přípravy a běžeckého tréninku a šlo to krásně. Chodil jsem jen na CrossFit a stačilo to. A příští rok už jsem přihlášený na maraton.

CO DĚLÁŠ JINÉHO MIMO CROSSFITU?

Běhám, občas si jdu zahrát basket a rád chodím na ryby. Snažil jsem se číst, ale přešel jsem k audioknížkám v autě, protože najezdím asi 6 000 km měsíčně. Můj oblíbený český autor je Vondruška s jeho historickými romány a v angličtině poslouchám Dana Browna a Johna Grishama.

ŘEKNI NÁM NĚCO, CO O TOBĚ MOC LIDÍ NEVÍ.

To je těžké, protože jsem dost ukecaný. Ale mám už 30 let moc hezký vztah a i doma mi děti říkají Lubí.

<< Zpět na seznam článků

Člověk má pocit, že když občas vyběhne nebo udělá pár kliků doma, tak pro své zdraví dělá dost. A je pravda, že je super, že se hýbeme, a bohužel je to víc, než pro sebe udělá velká většina naší populace. Jenže po třicítce se naše tělo začíná měnit způsobem, který si často uvědomíme až ve chvíli, kdy nás něco bolí, zhorší se výkon nebo přestaneme vidět výsledky. A právě tady přichází ke slovu síla. Ne „pumpování železa“, ale skutečná, funkční síla, která nám umožní žít tak, jak chceme – bez omezení, bez bolestí a s energií, která nám vydrží i do náročného dne.

Svalová hmota přirozeně ubývá už kolem 30. roku. Nenápadně, ale vytrvale. A běh ani kliky tomu nedokážou zabránit. Pokud takhle cvičíš, posílíš tím hlavně vytrvalost a trochu horní část těla, ale nezatížíš tělo dostatečně tak, aby si řeklo o nové svaly. Bez silového tréninku postupně ztrácíš nejen svaly, ale i stabilitu, rychlost a schopnost zvládat běžné fyzické nároky. Pak stačí delší den v práci nebo víkend plný aktivit a tvoje tělo ti to dá pocítit.

Síla je navíc klíčem k dlouhodobému zdraví. Silné svaly chrání klouby, drží stabilní páteř, zlepšují držení těla a pomáhají ti vyhnout se zraněním. A to neříká jen fitness svět. Výzkumy ukazují, že silový trénink snižuje riziko civilizačních onemocnění, podporuje metabolismus a pomáhá regulovat hmotnost efektivněji než samotné kardio.

Když začneš pravidelně zvedat činky nebo pracovat s vlastní vahou komplexněji, začneš si všímat, že se mění nejen tvoje tělo, ale i tvoje sebevědomí. Uděláš první pořádný dřep, přidáš si na osu nebo zvládneš pohyb, který pro tebe byl dříve nemyslitelný. To, co ti dřív přišlo jako nepřekonatelný limit, se najednou stává realitou.

A právě to je ten důvod, proč ti nestačí jen běhat a dělat kliky doma. Chceš předejít únavě, bolestem a ztrátě síly? Chceš mít energii hrát si s dětmi, zvládat pracovní tempo a cítit se dobře ve svém těle? Pak potřebuješ zařadit silový trénink. Ne kvůli výkonu, ale kvůli životu, který chceš žít.

<< Zpět na seznam článků

Jak se ke CrossFitu dostala?

Narazila jsem na to přes tatérku. Její manžel je majitel CrossFitu v Hradci. Chodila jsem přes rok do fitka, protože jsem skončila s koňmi. CrossFit se mi líbil – je adrenalinový, a to je pro mě ideální, já chvilku neposedím.

Bylo pro mě hrozně těžký se na CrossFit přihlásit. Chtěla jsem utéct už z úvodní konzultace. Je tu plno lidí, nových lidí a já jsem fakt velký introvert. Pro každého je krok do neznáma těžký, než zjistíš, jak to chodí.

Úplně přesně si pamatuju na svůj začátek. Měla jsem na první hodinu Adél a taky mi jako introvertovi hrozně pomohlo, že jsem se začala bavit se Zbóřou. Vyvedl mě z komfortní zóny a motivuje mě k vyšším váhám.

Co tě na cvičení nejvíc baví?

Asi jakýkoliv vzpírání, kde se může zahodit osa. Je to jako když ze sebe shodíš veškerou tíhu. Baví mě i nošení kettlebelů, je to skoro stejný jako když jsem nosila plné kýble u koní.

V čem bys řekla, že ti CrossFit nejvíce pomohl?

Určitě nejvíc po mentální stránce. Jak ta socializace, tak i psychohygiena. Dělám ve školce a je to psychicky náročný, na CrossFitu se vyblbnu a jsem spokojená. To je určitě můj největší progres – komunikace s ostatníma lidma. Nejsem tolik uzavřená, jak jsem byla. Fyzicky mi přijde, ze mám větší sílu a i líp udýchávám tréninky.

Co děláš jiného mimo CrossFitu?

Teď se už jinému sportu nevěnuju. Dříve jsem jezdila na koni víc než 13 let, ale zranila jsem si rameno. Občas si jdeme se Zbóřou zaběhat, ale nedá se říct, ze bych byla úplně běžec. Mám ráda výletit po horách.

Řekni nám něco, co o tobě moc lidí neví.

Toho je hodně. Nevim, tak že mám velký nohy… mám velikost 46 🙂

<< Zpět na seznam článků

Jak ses dostal ke CrossFitu?

Chodil jsem do Prahy do Primal Fitness. To mě tenkrát bavilo, bylo to zajíamavé, ale přeci jen to bylo z ruky.

A pak mi na Facebooku úplnou náhodou vyskočil CrossFit. V té době jsem CrossFit neznal, nevěděl jsem přesně, o co jde, co to je. Tak jsem se ptal kamaráda a on mi řekl, že to je super, že to je komplexní, funkční, do života. Když nechceš být kulturista, ale chceš být fit. Tak jsem to zkusil a už jsem tady zůstal.

Vtipné je, že jsem vlastně vůbec nevěděl, co se tady dělá. Ale pak jsem pochopil, že to je vlastně kombinace síla, rychlost, vytrvalost, když to tak můžu říct. A to mě baví.

Když jsem přišel, tak jsem si myslel, že docela umím cvičit a docela dost toho umím. Ale pak jsem teda rychle vystřízlivěl, když přišlo na vzpírání, to pro mě osobně bylo opravdu náročné. A taky mě to na začátku hrozně nebavilo, protože mi to nešlo. Ale teďka už jsem se to trochu naučil, tak je to lepší 🙂

Jaké byly začátky cvičení v CrossFit Pardubice?

První měsíc jsem si myslel, že jsem poměrně dobrej. Ale pak jsem zjistil, že dělám ty jednodušší varianty a ještě je hodně, kam se posunout. Mně se hned od začátku líbilo, že někdo jel ty jednodušší varianty, někdo náročnější, ale taky z toho byli vyřízení. A v tom je to vlastně fajn, že si každý jede ten trénink tak trochu podle sebe, ale ve finále je výsledek pro všechny stejný.

Tys mi jednou před tréninkem říkal, že čím delší dobu člověk cvičí, tím je to náročnější. A je to fakt, jak se člověk postupně posouvá, zvedne víc, může cvičit ve vyšším tempu.

Úplně na začátku, když jsem sem přišel, tak jsem chtěl hlavně nabrat svaly. To mě od tý doby opustilo a teď je pro mě cíl spíš být funkční, být fit a mít kondičku.

Co tě na cvičení nejvíc baví?

Cokoli nad hlavu. To je super pocit, když zvedneš něco těžkého. A pak hrazda, to mě fakt baví.
Ale není to tak, že bych si vybíral tréninky podle toho, co mě baví nebo nebaví, snažím se chodit pravidelně a co je zrovna ten den v tréninku, neřeším.

V čem ti cvičení pomohlo?

Kromě toho, že mám větší sílu a lepší kondičku, tak bych řekl, že mi to pomohlo i zvednout sebevědomí, sebejistotu. A celkově se prostě cítím dobře.

Vidím to tak, že díky CrossFitu pro sebe a pro svoje zdraví udělám víc, než když bych chodil klasicky do fitka. A hlavně, když udělá člověk něco pro sebe tady, tak ho to víc motivuje věnovat se i ostatním částem zdravého životního stylu. Když už cvičíš a věnuješ tomu úsilí, tak nepůjdeš spát ve tři ráno a druhý den vstávat brzy do práce a pořádně se nevyspat. Nebo jezdit pořád do Mekáče nebo chlastat 🙂

Asi jsem si prošel oba ty extrémy a je podle mého důležité najít si zdravý balanc a díky tomu se pak člověk cítí dobře.

Je nějaká zajímavost, kterou o tobě moc lidí neví?

Mám takovou svojí malou soukromou posilovnu v Chrudimi. Tam jsem dřív jezdil hodně, teď už na to teda není moc čas.

<< Zpět na seznam článků