Určitě si každý z nás všiml „módy“ otužilců, kteří lezou v zimě do řeky. Setkáváme se s nimi prakticky neustále prostřednictvím videí na sociálních sítích. Proč to dělají, je to opravdu trend pouze v posledních cca dvou letech a jaké jsou hlavní výhody cíleného otužování?
I když se může zdát, že otužování (minimálně na Instagramu) vzniklo teprve nedávno, je tu s námi už od nepaměti. Jen se vždy objeví doba jeho „renesance“, kdy se opět vrátí na výsluní. V posledních letech otužování proslavil zejména světoznámý nizozemský otužilec a sportovec v extrémních podmínkách Wim Hof. A nemálo přispěla i doba koronaviru. Lidem se omezily jejich životních návyky, uzavřela se sportoviště, obchody, zahraniční cesty a vše okolo. A tak začali hledat něco nové a netradičního. Nějakou novou výzvu, která by je mohlo posouvat i v omezené době.
Proč se otužovat?
Nakonec si každý v otužování najde to svoje. Někdo to dělá pro zdraví, někdo pro pokoření sebe sama, někdo jen čistě pro zábavu. Otužování je i způsobem jak se v dnešní uspěchané době na chvíli zastavit. V době stresu a spěchu je tu najednou činnost u které je potřeba zpomalit. Donutí nás oprostit se od všeho a být jen sám se sebou, se svým tělem. Čas klidu a odpočinku jen a jen pro sebe. Starosti v práci, údaje o hypotéce, myšlenky na to co bude k večeři – vše je najednou pryč. Není to ale hned a člověk si k tomu propojení musí pomalu dojít.
V posledních letech se řady těch, které tohle zpomalení a vyklidnění, baví, postupně rozšiřují. Možná díky zmiňovaným sociálním sítím, nemožnosti jiných aktivit, ale určitě i díky těm největším propagátorům otužování. Ať už to je zmiňovaný Wim Hof a jeho metoda, nebo i našinci jako plavec, freediver a otužilec David Vencl, či Jakub Chomát jako český instruktor Wim Hof metody. Ale nemusí to být slavná jména. Někoho přivedl k otužování jeho otec či děda kteří si vzali inspiraci z vikingského učení či norské mytologie na utužení těla i ducha.
Princip otužování
Chlad či ledová voda v nás probouzejí základní instinkty našeho těla. Jedním z nich je dýchání. Při aplikaci chladu na naše tělo dochází k tzv. teplotnímu šoku. Ten vede ke zrychlení srdečního tepu, kontrakci svalů, zrychlení dechu či dokonce ke ztrátě kontroly nad ním. Proto při neuváženém a zbrklém otužování začátečníky, kteří nevědí jak ten náhlý šok zpracovat, může dojít až ke stažení hrdla a omezení přístupu kyslíku do těla. Pokud ale víme co dělat, zvládneme teplotní skok (šok) a začínáme se otužovat kontrolovaným ochlazováním.
Teplá krev z nejzazších částí našeho těla (prsty + horní a dolní končetiny) se začne kumulovat v oblasti dutiny břišní a hrudní aby chránilo naše orgány a krevní tok se zpomaluje. Při opuštění řeky se tělo začne uvolňovat, krevní tok se zrychluje. Nyní musíme dát tělu impuls k zahřátí aby se chladná krev z končetin nedostala k našemu středu těla, ale naopak, aby se teplá krev dostala do našich promrzlých končetin. Daným impulsem je myšleno fyzické cvičení či dechové procedury. Dech je zde velmi důležitý!
Teplá a studená krev se mísí, celková teplota těla klesá a daným cvičením/procedurou dodáváme tělu teplo. Tělo má i samostatné pochody jak se zahřát. Pokud mu sami nepomůžeme, můžeme pocítit třes či klepání zubů. Tělo se pomocí kontrakcí (stahování) svalů snaží vytvořit teplo pro zpětné uvedení tepelné rovnováhy. To je ale krajní situace, do které bychom se dostat neměli.
A výsledek? Silnější obranyschopnost těla (imunita), zlepšení průběhu alergií, též vytrvalosti a pevné vůle. Zmírnění výkyvů nálad při změnách počasí, délky onemocnění či prevence onemocnění. Prevence civilizačních chorob, hlavně spojené s kardiovaskulárním systémem.
Jak začít?
Pro začátek stačí opravdu málo. Ponoření do ledové vody mezi kry s ledními medvědy, či Sněžka v trenýrkách a bačkorách je jen špička ledovce a pro začátek zcela nevhodná. Lidské tělo se začíná otužovat už při teplotách pod 15°C, nač tedy hned lézt do vody která nemá ani 1°C? Samozřejmě na sociálních sítí to vypadá skvěle, ale člověk musí koukat i trochu za oponu a srovnat poměr „lajků“ / zdravotních benefitů. Proto stačí ubrat vrstvu oblečení (vezmi si na sebe místo tří vrstev jen dvě, či jen jednu) snižovat teplotu vody při koupeli a postupně se propracovat dále, například k ochlazování končetin. Ledová řeka patří k cílovým destinacím, nikoliv ke startu.
A co dál? Důležitá je hlavně pravidelnost a vytrvalost. Implementovat otužování ideálně jako svůj zdravý životní návyk. Pokud jsi, během prvního měsíce, do toho šel svědomitě, začne se objevovat psychická rezistence na zimu. Přestaneš bojovat se zimou, ale začneš ji přijímat za svou. Nakonec si začneš zimu užívat. Ano, stále ti bude zima ale tvůj práh snesitelnosti se posune na kilometry daleko. Tvé tělo bude „znát“ chlad a nebude ho brát jako akutní překážku.
Shrnutí
Otužování je spojené s chladem, ale co je to chlad? Chlad je stresor – v každém z nás v různých formách vyvolává stres a frustraci. Přeměnit tento negativní podnět na podnět pozitivní, je něco, co mnozí vnímají jako největší benefit. Dnešní život je plný stresu a odebráním alespoň tohoto jednoho je malé osobní vítězství.
Takže začínej pomalu a nespěchej, snaž se propojit otužování s dechovým cvičením, buď trpělivý. U otužování, stejně jako u cvičení, platí, že cesta je cíl. Pokud znáš někoho, kdo se otužuje už delší dobu, zeptej se ho na jeho začátky, určitě tě upozorní na chyby, kterým se můžeš vyhnout.
Spoluautor článku a autor fotografií: Jakub Tlapák
<< Zpět na seznam článků