Jak ses ke CrossFitu dostala, jak jsi na něj přišla?
Já jsem věděla, že CrossFit existuje, ségry přítel chodil, ale to už je dávno. Myslela jsem si, že to je pouze pro sportovce a silné povahy. Před pár lety jsem zjistila, že je CrossFit i tady v Pardubicích, tak jsem si řekla, že to zkusím a měla jsem to zkusit určitě dřív, už v tom roce 2008. Už jsem mohla dávno dělat ty muscle upy 🙂
Co tě na tom nejvíc baví? Co tě nejvíc zaujalo na CrossFitu?
Sice neumím ty muscle upy, ale mám ráda hrazdu, ta mě hodně baví. A pak takový ty tréninky alá kruháč.
Když jsi měnila posilovnu za CrossFit, jak bys to porovnala?
Na CrossFitu je to určitě zábavnější. Každá hodina je úplně jiná a taky je to náročnější. Kolikrát si během tréninku sáhnu na dno, ale pak mám radost, že jsem to zvládla. Je to náročný, ale jaký si to uděláš, takový to máš, nemusíš umřít u toho, když nechceš 🙂
Vidíš na sobě nějaký progres?
Mám daleko lepší fyzičku, neříkám, že jsem byla lazar, ale už se tak snadno nezadýchám a i svalově jsem na tom líp, zmizely špeky na břiše – i kamarádi si všimli. Každý začal cvičit, když viděli, že něco dělám, ale nejsou na tom tak dobře, protože nedělají CrossFit 😉 Co se běžného života týče, na lyžích už mě neoblej nohy, ani kolena. Mám pořád energii a cítím se dobře. Když někdy nejdu cvičit, tak jsem celá taková naštvaná, je to pro mě už rutina.
Co děláš za práci? A co jsi chtěla dělat jako malá?
Jsem lékař. Chtěla jsem být soudní psychiatr, protože jsem koukala na nějaký krimi seriál 🙂 Ale nakonec jsem skončila na neurologii.
Každopádně můj sen nebyl být lékařka, chtěla jsem být trenérka delfínů a taky barmanka, ale naši mě poslali na gympl.
Máš něco, co o tobě moc lidí neví?
Mám abnormálně vyvinutý čich – cítím úplně všechno, což v posilovně není úplně ideální 🙂
