Všichni toužíme po něčem, co nemáme. Je to přirozená součást života a hlavní zdroj veškerého pokroku.
Část, která je zodpovědná podlě mě za 99% neúspěchu je aktivita. Dělat to, co musíme, abychom změny dosáhli. A je to jasné, je to jediná část, kdy reálně musíme něco udělat. A kdy dost často musíme udělat něco, do čeho se nám nechce, co nám není úplně vždycky pohodlné a u čeho musíme občas vystoupit ze své komfortní zóny.
Někdy jsme namotivovaní – protože jsme se zrovna podívali na nějaké video. Nebo jsme se bavili s kamarádem, který měl na nás dobrý vliv a jsme ready začít.
Nevýhoda ale je, že motivace je pocit, který někdy máme a někdy nemáme.
A abysme byli v čemkoli úspěšní, dosáhli jakéhokoli cíle, je to pro nás zásadní jedna věc – vytrvalost.
Disciplína na druhou stranu je dovednost. Dovednost, která se dá natrénovat a která se časem zlepšuje. A hlavně je s námi pořád. Ať máme náladu nebo ne. Ať venku prší nebo svítí sluníčko.
Pro mě je disciplína schopnost dodržet sliby, které dáme sami sobě.
Vždycky, za každých okolností. I když se nám opravdu nechce. A máme spoustu možností, co dělat místo toho.
Žádné výmluvy, žádné zdůvodňování proč to nejde, žádné odkládání.
Jdeme a uděláme to.
Protože jsme to slíbili sami sobě.
<< Zpět na seznam článků