Je úterý odpoledne, za sebou máš dlouhý den v práci a nejradši by ses doma natáhl na gauč. V kalendáři ale svítí trénink. Pokud je pro tebe cvičení jen další povinnost, kterou je potřeba odškrtnout, začíná v hlavě klasické vyjednávání. Dneska jsem unavený. Půjdu zítra. Jeden trénink přece nic nezmění.

A právě tady je podle mě jeden z největších rozdílů mezi pohybem, u kterého člověk vydrží pár týdnů, a cvičením, které se stane přirozenou součástí života. Dlouhodobě totiž nejde spoléhat jen na disciplínu. Mnohem jednodušší je chodit pravidelně cvičit, když se na trénink skutečně těšíš.

Cvičení má být zábava

Spousta lidí má stále v hlavě představu, že dobrý trénink musí hlavně bolet. Čím víc se zničíš, tím lépe jsi odcvičil. Jenže smyslem tréninku není, abys hodinu trpěl a další tři dny se nemohl hýbat. Cílem je postupně se zlepšovat, být silnější, mít lepší kondici a cítit se dobře.

Proto se u nás nesnažíme vytvořit nejtěžší možný trénink. Trénink má být výzvou, ale takovou, která odpovídá právě tobě. Stejný workout tak může vedle sebe cvičit někdo, kdo začal před měsícem, i člověk s několikaletými zkušenostmi. Trenér upraví váhu, cvik nebo počet opakování tak, aby každý dostal přesně takovou dávku, jakou potřebuje.

Každý den tě čeká něco jiného

Velkou roli hraje také pestrost CrossFitu. Jednou pracujeme na síle, jindy se učíme techniku s činkou, další den nás čeká veslo, kettlebell, gymnastika nebo kratší intenzivní workout. Jednotlivé tréninky se mění, ale zároveň zapadají do dlouhodobého programu, takže to není náhodná směs cviků jen proto, aby se člověk zapotil.

Nemusíš přitom přemýšlet, co dneska budeš dělat. Přijdeš, trenér tě provede rozcvičkou, vysvětlí hlavní část, pomůže nastavit vhodnou variantu a na konci máš hotovo. Stačí dorazit a hodinu se soustředit jen na sebe a svůj trénink.

A pak jsou tu lidi

Možná ještě důležitější než samotný program je prostředí, ve kterém cvičíš. Když několikrát týdně potkáváš stejné lidi, postupně už nejdeš jen „na cvičení“. Jdeš si zatrénovat s lidmi, které znáš, prohodit pár slov a společně si máknout.

Skupina tě navíc často dokáže vytáhnout ve chvíli, kdy bys při tréninku sám trochu polevil. Ne proto, že bys s ostatními musel soutěžit, ale protože energie lidí kolem tebe přirozeně motivuje.

A právě tahle kombinace podle mě rozhoduje o tom, proč u nás lidé cvičí dlouhodobě. Vidí svůj progres, tréninky jsou pestré, mají kolem sebe fajn partu a vědí, že se o ně trenér postará.

Pokud teď cvičení spíš přetrpíš, možná nepotřebuješ větší disciplínu. Možná jen potřebuješ najít pohyb a prostředí, na které se budeš těšit.

A přesně takový by podle nás trénink měl být.