Náš tým
FRANTIŠEK HANOVEC
Ještě než jsem začal chodit, už jsem kopal do míče, což předurčilo mou sportovní kariéru na roky dopředu. Od pěti let jsem hrál fotbal s cílem být profesionálním fotbalistou. V 18ti letech po operaci obou kolen během tří let jsem zjistil, že to nejspíš neklapne, zaměřil jsem se na studium a ve fotbalu dál pokračoval na amatérské úrovni. Velká změna nastala až v roce 2012, kdy jsem po zdravotních peripetiích a další operaci palce, během půl roku nabral 15kg a poprvé se v srpnu 2012 setkal s CrossFitem.
Bez kondice a s nadváhou pro mě byl první trénink doslova očistec. Ale zároveň jsem CrossFitu okamžitě podlehnul a věděl, že tohle je něco, co mě bude bavit. Pak už věci nabraly rychlý spád – začal jsem víc studovat podstatu CrossFitu, jeho metodologii a principy, říkal si, že bych se jeho trénování chtěl věnovat naplno a v květnu 2014 jsme otevřeli CrossFit Pardubice.
Od té doby se nic nezměnilo, CrossFit mě stále baví, protože vím, že se neustále můžu posouvat a učit se nové věci. A neopustila mě ani vášeň trénovat a pomáhat ostatním v dosažení jejich cílů.
ADÉLA NAJMANOVÁ
Od malinka jsem byla vedena ke sportu, ať už to bylo lyžování, bruslení, plavání nebo týmové sporty. V první třídě jsem objevila vášeň v aerobiku a cheerleadingu. Nejprve jako soutěžící, následně i jako trenérka nejmladších holčiček jsem se jim věnovala 16 let.
Potom moje cesta vedla přes klasické fitko a ke CrossFitu jsem se dostala víceméně náhodou, když jsem absolvovala kurz instruktora fitness. Zalíbil se mi to natolik, že jsem upustila od klasického „pumpování“ v posilovně a začala se více věnovat právě CrossFitu.
Nejen, že můžeme skloubit silový trénink s kondičním tréninkem, kdy neodejdeme úplně v suchém triku, ale také si můžeme zablbnout na hrazdě nebo zkoušet gymnastiku. Ta různorodost mě zkrátka baví, a tak když přišla možnost trénovat v CrossFit Pardubice, byla to pro mě jasná volba.
MICHAEL URBAN
Vůbec prvním sportem pro mě byl bikros. Přibližně v 6 letech jsem začal s ledním hokejem v Pardubicich, kde jsem se dopracoval až do extraligy juniorů. V té době mě zaujal icecrossdownhill, ale dostal jsem se k němu až o pár let později, kdy se mi naskytla možnost vyzkoušet si sjezd ledovým korytem na vlastní kůži. Během pár let se mi podařilo zařadit se mezi nejlepší jezdce světa a stát se členem Českého národního týmu.
Zhruba v roce 2012 jsem byl osloven zakladatelkou prvního cross gymu v Pardubicích, zda-li bych tento způsob trénování nechtěl vyzkoušet. V tomto roce se též uskutečnil jeden z prvních CrossFit závodů, kterého jsem se také zúčastnil. Oslovilo mě to na tolik, že jsem u CrossFitu zůstal. Postupem času jsem se sám stal trenérem a začal své zkušenosti předávat ostatním. Díky tomuto životnímu stylu jsem poznal, kam až se dají posouvat hranice síly a vytrvalosti, což můžu pozorovat na sobě i na svých klientech.
Mnozí říkaji, že sportem žiju od narození a nic jiného mě nezajímá. A maj pravdu!
SIMONA HANOVCOVÁ
Simča a sport – tyhle dvě slova dřív nešly dohromady. Od mala jsem zkoušela různé kroužky, ale u ničeho jsem nevydržela. Jako dítě jsem se totiž potýkala s nadváhou a v 11 letech jsem i kvůli zdravotním omezením musela držet striktní redukční dietu a začít se více hýbat.
Začala jsem s aerobicem a poté se zamilovala do tancování, u kterého jsem vydržela 7 let. Ke CrossFitu mě pak v roce 2014 přivedla moje ségra, která cvičila už dlouho. V tu dobu už jsem sama cvičila a hodně se zajímala o stravování, tak to byl pro mě další krok. Zamilovala jsem si ho hned od prvního tréninku a od té doby mě nadšení neopustilo.
Jako malá holka jsem chtěla být učitelka a moje přání se mi vlastně splnilo. Teď učím to, co se ve škole nedozvíme – jak žít lepší a radostnější život s pohybem a díky dobrému stravování se cítit dobře a mít spoustu energie.
ŽANETA ŠPITZEROVÁ
Od malička nevydržím sedět na jednom místě, 12 let jsem závodně tancovala, v zimně miluju relax na snowboardu, v létě pak vícedenní treky na horách.
CrossFit pro mě není jen další sport, ale je to moje součást. Je to super pocit, když jdu cvičit s pocitem „hurá dneska další trénink“ a naopak jsem nešťastná, když jít nemůžu. Je to pro mě odreagování i velká motivace.
Moje babička mi říkala: „Žanetko, nikdy nezachráníš celý svět, ale vždy celý život pomáhej.“ CrossFit se mně samotné dostal pod kůži a teď můžu já pomáhat lidem od stresu všedních dnů a pomoct jim k dosažení jejich cílů.
MICHAELA KLADIVOVÁ
Sportem žiju už od dětství. Vyzkoušela jsem všechno možné – od scénického tance, přes atletiku, florbal, breakdance a mnoho dalšího. Nakonec mě srdíčko zavedlo ke CrossFitu a obecně fitness a zjistila jsem, že to je přesně to, co jsem celou tu dobu hledala!
Miluju ty lidi. To místo. Tu energii tady. Vždycky když otevřu dveře od gymu, všechny starosti jako by nebyly, vykouzlí se mi úsměv na tváři a žiju si svůj sen. Neskutečně jsem se ve všem posunula a to nejen po fyzické stránce. Bývala jsem spíš introvert a bála jsem se nových lidí a komunikace. Tady se můj život otočil na plný obrátky a z introverta se stal človek, který miluje poznávat nové lidi.
Stát se trenérkou byl od začátku střední školy můj sen. Pomáhat lidem skrz sport je srdcová záležitost. Miluju ty spokojený lidi a hlavně jejich progress. Baví mě posouvat mé znalosti čím dál hlouběji, učit se novým věcem a pomáhat díky tomu nejen sobě, ale i ostatním.
TEREZA ČERNÁ
Sportuju celý život a vystřídala jsem nespočet sportů. Ať už různé druhy tanců, atletiku, fotbal, florbal až po házenou u které jsem vydržela nejdéle. Vždycky jsem v sobě měla týmového ducha a chtěla jsem se pohybovat stále mezi lidmi.
Na CrossFitu mě nejvíc baví to, jaký tady jsou lidi a celkový přístup. Nikdo nikoho za nic nesoudí a všichni si cvičí podle sebe. Našla jsem tady i spoustu skvělých přátel, se kterými se ráda scházím i mimo gym.
Chci dělat práci, kterou miluju, a trenérství tomu odpovídá na 100%. Pracovat s lidmi a zároveň jim pomáhat je skvělý. Šíleně mně na tom baví to, že poznávám spoustu lidí a každý z nich má uplně jiný příběh, ale když přijdou do gymu mají oni i já ten jeden stejnej cíl.