Jak ses dostal ke CrossFitu?
Dostal jsem se sem přes švagrovou. V tu dobu jsem chvíli chodil klasicky do fitka, ale CrossFit mě zaujal víc. Člověk by řekl, že to bylo docela nedávno, ale teď v únoru to bylo 10 let.
A začal jsem, protože jsem měl dost nadváhu a u všeho jsem se zadýchal, tak jsem si řekl, že je potřeba něco změnit.
Mám dva kluky a oba hráli hokej, takže to bylo ráno do práce, pak odvézt kluky na zimák, domů a častokrát ještě zpátky do práce až do večera. Do toho samozřejmě špatná strava – v průběhu dne do sebe něco rychle dostat a pak jsem to doháněl večer.
Když jsem s CrossFitem začal, tak jsem měl 116kg. Teď mám 95kg a všechno je jinak 🙂
Jak ti CrossFit pomohl?
Když porovnám sám sebe teď a na začátku před těma 10 lety, tak je to obrátka o 100%.
Kromě váhy samotné je to znát jednak v práci, ale hlavně můžu vyrazit na kolo, jít si zahrát hokej, prostě můžu dělat cokoli, co chci.
Mám autoservis a to je práce náročná jak fyzicky, tak psychicky. Dřív jsem to snášel mnohem hůř, často mě bolely záda, chodidla, ale teď mi to i díky cvičení už problém nedělá.
Jsem rád, že jsem se do toho tenkrát pustil. Je mi 56, cítím se dobře, ale vidím kolem sebe, třeba na kamarádech v podobném věku, že když se nehýbou, necvičí, tak že už je to špatné. Je jasné, že je občas něco pobolívá, ale právě ten pohyb je vlastně řešení. Ale protože se nehýbou, nejsou zpevnění, tak je to horší a horší. A to je hrozná škoda.
Co tě na CrossFitu baví nejvíc?
Na CrossFitu mě nejvíc baví ta rozmanitost – hrazda, veslo, vzpírání. Kondička, silovka. Každý trénink děláš něco jiného, to je super. Ale kromě tréninků, tak mě baví i ostatní akce. Závody dvojic, grilování apod. Nejenom se dřít a potit, ale i něco navíc.
No a do toho přes zimu chodím plavat a, když je pak lepší počasí, tak se snažím najít čas na kolo. Taková největší výzva je Kopřivnický drtič, to je cca 120km, 3,5 tisíce výškových metrů. A i díky CrossFitu si na to troufnu a dokážu závod ujet.
Nějaká zajímavost, co o tobě nikdo neví?
Od malička jsem hrál fotbal, chytal jsem v bráně. A pak v šesté a sedmé třídě dva roky hokej. A i když jsem hrál hokej jen chvilku, tak ho mám mnohem radši než fotbal a snažím se jít si občas zahrát i teď.
