Jak ses dostala ke CrossFitu?
Zlanařil mě Matěj (přítel). Z počátku jsem hledala samé výmluvy, proč nejít zrovna ten den na trénink a kolikrát mě Matěj musel vláčet do gymu za nohu. Ale po pár týdnech jsme si vytvořila návyk, který přerostl v lásku ke CrossFitu a dneska už i v závislost.
Jaký na sobě vidíš progres?
Určitě mám větší sílu a jsem v lepší kondici (už nefuním do schodů) – a dokonce už se ani neohlašuji z tréninků, když je běh anebo AirBike. Ale také vizuální progres – pravidelné cvičení min. 3-4x týdně v kombinaci s kvalitním jídlem umí divy.
Co tě na cvičení nejvíc baví?
Lidi. Možná to zní jako klišé, ale za mě určitě neskutečná parta lidí, kteří se navzájem podporují a motivují k lepším výsledkům! A co víc – neuvěřitelně se tu nasměju!
Pamatuješ si na začátky?
Ano, pamatuji. Hrozně jsem se bála. A ještě víc jsem se styděla. Ale už od prvních tréninků mi trenéři dodali odvahu a víru, že i já to můžu zvládnout.
Nějaká zajímavost, co o tobě nikdo neví?
Adél říkala, ať to neříkám – ale asi po třech měsících chození na CrossFit jsem spadla z hrazdy – jednu ruku jsem si zlomila a druhou narazila. Nic moc mít obě ruce v gypsu! 🙂
